Obec Walre (Nizozemsko) testuje monitorovací systémy AI. Nyní pod jejich digitálním dohledem žije deset starších lidí.
Místní úřady se snaží vyřešit ponurý matematický problém. Stropní senzory Kepler Vision skenují domy. Nezachycují video v tradičním slova smyslu. Registrují pohyb. Data jsou poté předána algoritmu, který rozhodne, zda osoba spadla nebo si jen sedla.
Systém pak někoho upozorní.
Rodina dostane upozornění. Nebo pohotovostní služby. Pokud máte rádi technologie, vypadá to jako krok k nezávislosti. Pokud se bojíte neustálého sledování, je to noční můra.
“Vše záleží na tom, jak se díváte na sledování: je to buď ochrana, nebo dystopie.”
Demografickou vlnu váš názor nezajímá. Nizozemské statistiky uvádějí, že do roku 2040 bude téměř čtvrtina obyvatel země starší 65 let. Infrastruktura péče se nerozvíjí dostatečně rychle. Nejde jen o nizozemskou krizi. To vidíme všude. V Japonsku je dnes 30 % obyvatel starších 60 let. K podobným číslům míří i USA. Světová zdravotnická organizace předpovídá, že do roku 2050** se počet lidí starších 60 let na světě téměř zdvojnásobí.
Lidé zůstanou déle doma. Sám. Bez tradiční institucionální podpory.
To je špatná zpráva. Hlavně proto, že pád je hrozný.
Nejen fakt pádu. Ale i stát po něm. Ležet na podlaze bez povšimnutí. Hodiny se mění ve dny. Šance na uzdravení rychle klesají. Na rychlosti záleží. Čím rychleji vás najdou, tím větší máte šanci na přežití.
Právě k tomu směřuje současný pilotní program.
Jeho implementaci zajistili tři partneři: WeConnect (poskytování přístupu k internetu), Leefsamen (sítě péče) a region Brainport. Program je zaměřen na vysoce rizikové skupiny. Technologie zde není nová: Kepler ji používá v domovech pro seniory již léta.
Přesun technologie z nemocničního pokoje do obývacího pokoje není tak velkou koncepční změnou.
Ale ten pocit je úplně jiný. Zvláštní.
Vševidoucí oko u vás doma. Mělo by to být bezpečné? Systém podle vývojářů hledá pouze pády. Ale fyzika funguje jinak. Pokud senzor dokáže rozpoznat, kdy spadnete, může také vidět, kdy vstáváte na toaletu ve 3 hodiny ráno. Všímá si, jestli chodíte pomaleji než obvykle.
Tato data existují.
Mohou být skryty v přehledech. Ale existují.
Co se stane, až se tato technologie rozšíří? Firmy chtějí růst. A 78letý muž prostě nechce zemřít na linoleu. Opravdu pochopila vzorec souhlasu se zpracováním údajů? Co se stane, když jsou servery hacknuty?
To nejsou otázky ze sci-fi. Tohle je realita.
Kepler tvrdí, že jeho technologie již sleduje 15 000 institucionalizovaných seniorů 24/7. Slibují bezpečnost a odkazují na mezinárodní normy. Zní to uklidňující.
Dokud nezačnou havárie. Dochází k únikům dat. Stávají se vždy.
Zlá technologie? Ne. Je jen zmatená.
Přemýšlejte o tom. Pokud žijete sám, s kým se hádáte? Se špionážním dronem v rohu nebo s tichem, které přichází, když spadnete?
Toto není volba mezi soukromím a dohledem.
Je to volba mezi fotoaparátem a nalezením dva dny po pádu.
Pokud se na situaci podíváte z tohoto úhlu, stropní senzor už nevypadá jako Velký bratr.
Začíná to připomínat detektor kouře.
