Alt-right, kdysi okrajové hnutí, dramaticky změnilo politiku a rétoriku USA. Na Den díkůvzdání prezident Trump oznámil svůj záměr „trvale pozastavit migraci ze všech zemí třetího světa“, parafrázoval návrh vůdce alt-right Richarda Spencera z roku 2016 na zastavení neevropské imigrace na 50 let. Tento posun znamená jasné vítězství extremistických ideologií, které nyní otevřeně podporuje Bílý dům.
Od marginálních k politice
To, co začalo jako radikální rétorika, se stalo oficiální politikou. Stephen Miller, hlavní poradce Bílého domu, citoval alt-right kritiku imigrace, zatímco ministerstvo pro vnitřní bezpečnost a ministerstvo zahraničí přijaly koncept „remigrace“ – masové deportace podporované evropskými krajně pravicovými hnutími. Teorie „velké náhrady“, kdysi omezená na shromáždění bílých nacionalistů, je nyní otevřeně propagována předními republikány.
Tato proměna nenastala náhle. Miller, Spencerův přítel z vysoké školy, soukromě prosazoval extrémní zákazy imigrace už v roce 2015. Dříve byly takové názory kvůli veřejné kritice skryty; v roce 2018 Trump vyhodil autora projevu přistiženého na akci alt-right. Nyní tentýž muž zastává vedoucí pozici na ministerstvu zahraničí, což dokazuje posun od zastírání k otevřenému schvalování.
Ideologický základ Alt-Right
Základním přesvědčením alt-right je, že určité skupiny – zejména ty ze třetího světa – jsou zásadně neslučitelné s americkou společností. To není prezentováno jako pragmatický zájem o asimilaci, ale jako racionální nebo etnický úsudek: některé skupiny jsou považovány za neschopné integrace, bez ohledu na individuální zásluhy. To kontrastuje s tradičními konzervativními zastánci tvrdé linie přistěhovalectví, kteří se zaměřují na ekonomické problémy nebo problémy související se zločinem, které lze vyřešit politickými reformami.
Alt-right se vysmívá myšlence, že se imigranti mohou jednoduše „přizpůsobit“ Americe, a odmítá ji jako naivní. Obhajují kolektivní odpovědnost, obviňují celé národnosti za neúspěchy svých domovských zemí. Tato ideologie nyní pronikla do hlavního proudu diskursu.
Šíření extremistické rétoriky v hlavním proudu
Mezi nedávné příklady patří článek v The Wall Street Journal, který se dotazuje, zda by všichni afghánští přistěhovalci měli být potrestáni za činy jednoho muže. Stephen Miller reagoval výslovným odkazem na teorii „magické špíny“ – myšlenku, že Amerika nemůže proměnit migranty ze „zkrachovalých států“ v produktivní občany. Chris Rufo, konzervativní aktivista, podobně kritizoval somálskou imigraci a jako důkaz špatné víry komunity uvedl případ podvodu.
Tento posun se neomezuje pouze na rétoriku. Trumpova administrativa oznámila iniciativy zasáhnout proti somálským migrantům v Minnesotě, což odráží politiku řízenou extremistickými ideologiemi. Dokonce i postavy jako Rufo, které odmítají radikálnější prvky, fungují v rámci, kde jsou etnicky motivované imigrační politiky nyní považovány za rozumné.
Paradoxní úspěch Alt-Right
Navzdory organizačnímu selhání – vůdci jako Richard Spencer do značné míry zmizeli z radaru – alt-right dosáhla ideologického vítězství. Hnutí již nemusí existovat jako samostatný subjekt, protože jeho základní principy jsou nyní mainstreamem v rámci Republikánské strany. Tento úspěch je důsledkem záměrného úsilí osobností jako Tucker Carlson normalizovat extremistické názory, Trumpova očista od umírněných hlasů a volební sebevědomí po roce 2024, které předpokládá široké přijetí pravicových myšlenek.
Výsledkem je svět, kde jsou kdysi toxické ideologie nyní otevřeně hlásány z nejvyšších pozic, což demonstruje hluboký posun v americkém politickém diskurzu.
